Najdete zde sms přáníčka ke svátku i k narozeninám.

Nepiš mi prosím,
poté se trápiti musím.
Naší lásce už odzvonilo,
tvé srdce už všechny šance promarnilo.
Sbohem

Seznámili jsme se,byl prima den,
byli jsme spolu jen třikrát za týden.
Romantické procházky,slzičky štěstí,
tvá slova,že mě neopustíš!
Slovíčka krásná:,,Miluji Tě!"

Ruku v ruce šli jsme spolu,
pozorujíce oblohu
a za to,že jsme spolu,
děkovala jsem i Bohu.

Ty plány krásný na prázdniny,
ta představa byla fajn,
ale o tomhle konci,
jsem neměla ani šajn.
Rozhodl ses tak náhle!
Tedˇ konec je všemu,
plánům taky...

Nejhorší je-rozejít se na prázdniny
přemáhá mě pocit viny.
Všechny plány si vem čert,
už to není žádný žert.
Pro tebe bych udělala cokoliv,
každičký malý,velký hřích.

Půl roku je dlouhá doba,
tedˇ nám skončil
- je to škoda.
Kladu si tisíce otázek,
kde se přetrhl štěstí provázek??!
Tedˇ už mám jen slzy smutku.

Místo těch slz štěstí
mi dal život pěstí,
místo těch krásnejch řečí,
jedna holka pořád brečí,
a ta holka,to jsem já,
-jménem Alena.

Všechno je už v háji,
nikoliv v tom božském ráji,
kde jsou všichni veselí a zamilovaní!
Tedˇ vím jak rozchod bolí,
je to horší,než dostat holí.
Je to hnusný,je to zlý,
nevíš kdy to přebolí.
Kdyby jsme spolu chtěli být,
dalo by se to zařídit,
ale ty chceš volnost mít,
musíme se rozejít!

Svobody jsi neměl málo,
když jsi ,,chtěl" já,já řekla ano.
Proč se tedˇ trápit mám?!

Za co se mi náš vztah boří,
naše láska přímo hoří
vzpomínky se vrací zpět
než napočítáš pět.
Já tě NECHCI ZTRATIT,
bolestí tedˇ platit.
Víš jak mi to ubližuje?!
Tedˇ jsem úplně na dně,
jako bych byla v hobě.
Temno,prázdno,vzpomínky,
zbytečky lásky plamínky,
co nejspíš navždy vyhasnou.
Cloumá se mnou zima a třas,
už nepohladíš můj vlas,
už neřekneš ,,Mám Tě rád"
už seš jenom kamarád.
Byl jsi přece něco víc,
tak proč utíkáš takhle pryč?
Co nám vlastně scházelo?
Nic nám nepřekáželo.
Už vím,že polibek tvůj byl polední
já vím,že nejsi jediný,
ale jen tebe jsem milovala
moje srdce tobě dala!
Tedˇ už radši nechci žít,
radši budu v hrobě hnít.
(Než se zase napálit)

Důvěra a láska jsou jako křištálová číš. Jednou ji rozbiješ a už jineslepíš

Řekl jsi...
nechci tě vídat, nechci už tě líbat.
Nemám tě rád, už nemůžeme si lhát.
Nemůžeme být spolu ani bez sebe,
přesto vzpomínám na tebe.
Snad nám bude mnohem líp,
pod korunami lip.
Teď už nic nenapravíme, to oba přece víme.
Zbývá jen rozloučení, tím se život změní...

Důvěra a láska jsou jako křištálová číš. Jednou ji rozbiješ a už jineslepíš.

Zklamaná jsem tebou samým,mé srdce je kamené,jenom kvůli citům mnohým co rozbily se o tebe.

Já milovala Tě ani nevíš jak, sny o tobě se mi zdály každou noc, proč muselo to dopadnout tak, že jsem na pokraji sil a VOLÁM O POMOC!!?

Jak zapomenout mám na někoho, pro koho jsem žila? Jak z mysli vymazat tě mám, když jen pro tebe jsem tu byla?

Já vrátit teď musím Ti srdce tvé, co na dlani mne hřálo, i když jen chvílimi patřilo, i tak to za to stálo.

Moře LÁSKY a NĚHY nám zmizelo, zůstal jen potok tekoucích slz, který sténá nad tím, jak to dopadlo.

Láska je jako otevřená láhev od sodovky. Vyprchá dříve než se stačíš napít. I u mě láska k tobě vyprchala

Náš vztah byl jak plamen a láska jako vosk, co život mu dával! Teď už marně škrtám sirkou, snažím se moc a moc! Ale láska je pryč a plamínek nemá z čeho žít! Moc mě to bolí, ale musím Ti to říct...

Láska je jak moře. Jednou je příliv a jednou odliv teď je zrovna odliv a až přijde zas příliv, budu už mít bohužel někoho jinýho tak to pochop prostě to tak je!

Sama moje láska se rozprchla jako den. Sbohem a nezapomeň, co jsi mi dal, snad pochopíš, co jsi nikdy nechápal,že ten, kdo nejvíc má rád, nedokáže odejít jen tak.

Milovala sem tě, a ty si to cítil stejně.
Bylo to krátké ale krásné a plné citú.
Nemúžeme na sebe zapomenout,ale stejně se k sobě nemúžeme vrátit.
Teče mi slza po tváři když toto píšu z lásky, proč tu radči nejsi se mnou a nehladíš mi vlásky?
To víš jen ty.
Nikdo jiný, ani já.
Neměli sme před sebou tajemství,a najednou sme to my.
Jedno velký taje¨mství plný vášně,citú a všeho co se týká nás dvou.
Jen nás..

Lásko moje, co se stalo, že se srdce rozplakalo. Tvůj odchod mě bolel víc,než to slovy mohu říct! –

Stojím u okna a je mi smutno velice. Tečou mi slzy, když vidím tě s jinou držet se za ruce. Myslím na tebe každou noc, kéž by moje láska měla čarovnou moc

Ležím na posteli a vzpomíná. Proč jen tomu nevěříš, že to stále ještě bolí. Mým zprávám se jenom vyhýbáš! Kéž by se aspoň na chvíli vrátil ten čas, který byl jen a jen náš...

V očích se odráží zlomené srdce,
slzy stékají po tvári,
zapomenout se nechce.
Já mám Tě ráda stále,
však marně čekám na Tebe,
nevím co bude dál.
Sama bez naděje
že budeš mě mít rád,
prežívám ten zub času.
Pamatuj, navždy budeš víc
než kamarád,
já nikdy nezapomenu
na Tvoji vnitřní krásu.

Jestli tenhle pocit máš,
že mnou vlastně pohrdáš,
otázku Ti jednu dám -
proč si tedy chodil k nám?
Nebudu se Tě už ptát,
jestli mě máš vůbec rád...
Tiše krčíš ramena -
už vím, co to znamená!
Když Ti dveře otvírám,
falešně se usmívám.
Když za Tebou zamykám,
slzami se zalykám.
Její jméno nechci znát -
nebudu se na něj ptát!
Když o kousek popojdeš,
prstýnek si navlékneš.
Náhle je mi všechno jasné -
a má láska k Tobě hasne!
Nenávidím ženáče -
je mi z vás všech do pláče!