Najdete zde sms přáníčka ke svátku i k narozeninám.

Po té noci včerejší,
mě nepříjemný pocit v srdci konejší,
noc plná vzteku a zlosti,
a věř,že i slz bylo dosti.
Tak zkuším to svést na mrazy,
když studí naše dlaně,
když polibky jsou úrazy,
co chutnají jen slaně.
Tak zkusím to svést na listí,
které padá dolů,
ať nikdo jiný nezjistí,
že nechceme být spolu.
Tak zkusím to svést na déšť,
když šlapem v samé louži,
myslím si že já, ty též,
nikdo si to nezaslouží.
Sedím doma,otázky si pokládám,
a naději nám už nedávám,
nevím co cítím a čeho se bojím,
jediné co vím je,
že náš rozchod svádím na podzim

Všechno hezký jednou zkončí,
tak až to zkončí,neklop oči.
Musíš hledat dál,ty přece neumíš být sám.
Měla jsem tě ráda teď chci jen kamaráda.
To co hezký bylo to se vytratilo.
Já něco nového nacházím
a připadám si štasnější.
Ty to jistě také najdeš
a na mne brzy zapomeneš!!

V dlani mám tři oříšky
a vlastně nevím co si přát.
Nemůžu však uvěřit,
že můžeš takhle lhát.
Čekala jsem naivně,že budeš při mě stát.
Ty ses zády otočil,
a nechtěl jsi mě znát.
Jen jsi letmo prohodil,že nemáš mě už rád.
Já cítím, že tajemství Tvé
je velmi bolestné.
Proto chtěla bych jím být
a jako pára nad hrncem se vypařit.

Já už tě nemiluju,já už tě nechci,nechci poslouchat ty tvoje blbý keci.

Tohle jsou poslední kapky z mích očí,
které mou tvář slaně smočí.
Tohle je poslední básnička,
když nehoří už naše srdíčka.
Tohle je poslední vzpomínka
o tobě pouhá zmínka.
Už nemá cenu o tobě mluvit,
pro tebe do polštáře bulit.
Už nemá cenu dál s tebou chodit,
za ruce s tebou se vodit.
Už je to pryč a my to oba víme,
a když to nechceš skončit ty
tak někdo musí
a proto to říkam já
je KONEC lásko bývalá

Na co já se vlastně ptám,
patřily ty city hrám?
Myslet na to musím stále,
jak to vlastně bude dále.
V noci čekám na tvou zprávu
a probouzím se časně k ránu,
ty však zapomněl jsi na to
a nepíšeš mi ahoj zlato.
Jen vzpomínám si na ty časy,
teď už suším mokré řasy,
ruku hladil jsi mi dlouze,
podlehla jsem ihned touze.
Nechci na to zapomenout,
vše zahodit a životem dál plout,
avšak je tu háček malej,
přítel můj...můj mladej.
Odpusť, že si hraji s city,
v mém srdci jsi ale i TY!
Musím to však skončit lásko...
říkej radši jiné krásko.

Dneska se roztříštil můj svět
už nikdy neucítím tvá ústa na svých
kdybych mohla vrátila bych čas hned
tohle je můj trest za hřích
Platím však neúměrně moc
za to že jsem si pozdě uvědomila jak moc mi na tobě záleží
slzy mi ochotně kryje noc
jak pomoct dívce co v lásku už nevěří
propásla jsem šanci na lásku
a ta se znovu nevrací
máš teď už jinou krásku
ode mě oči odvračíš
cítím se jako bych mrtvá byla
srdce mě bolestně krvácí
kéž byc existovala nějaká síla
co ztracenou lásku navrací
Anděli prosím tě pomoz mi
já takhle nemůžu žít
schází mi jeho nežnosti
chci zase jeho lásku mít

V uších mě znějí slova,
nevím, jestli tě mám ještě rád,
budeš mi opětovat lásku znova,
nebo chceš být jen kamarád?
Proč je těžké rozejít se,
nehladit už tvojí tvář,
těžší je však nesetkat se více,
tak se lásko znovu snaž!
Ty chvíle krásné byly,
dát ti pusu na tvou tvář,
jen vzpomínky mi zbyly,
stal se z tebe hrozný lhář!
Nevím zda býti s tebou dál,
prý ukáže mi cestu čas,
dřív ses mi ale jinej zdál,
snad přišla tahle báseň včas.
Nevím proč se takhle trápim,
žal-to je hrozná věc,
peřinu v slzách utápím,
že miluješ mě je jen kec!!!
Už ti vůbec nevěřím,
nemusíš si dělat starost,
s ničim se ti nesvěřim,
mé starosti ti dáli radost!
Rozhodila mě ta věta,
že už náš vztah nudí tě,
zapomenout bude dlouhá meta,
proběhnu ji pes hřiště.
Snad nebude vésti peklem,
chci ji mít už za sebou,
přikreji se třeba deklem,
jen abych už neběžela za tebou.
Neber tyto řádky vážně,
bolet tě to může též,
jestli bolí tě to taky tak strašně,
seber se a taky BĚŽ!!!

Jak dlouho sem s tebou mohla být,
teď chce se mi z toho jenom blít.
Proč si se ke mě tak změnil,
kolikrát si pro mě slzy ronil?
Vše co sme spolu prožili,
přísahu sme si složili...
Ty však nepamatuješ si na ni
a mě tohle vždy hrozně raní.
Už neopětuješ mi lásku svou,
už nebude prožitek z lásky dvou.
Dvojice zamilovaných nepůjde ulicí,
láska páru se zabila mulicí!
Ta bolest je hrozně mučící,
už nebudeme poslouchat vítr venku skučící,
Dávám ti zbohem lásko má,
byla jsem k tobě upřímná...

Hvězdičky na nebi smutně se dívají,
osud můj v sobě tam někde skrývají.
Měsíc - jejich pán, přísně se dívá,
to co chci vědět, přede mnou skrývá.
Shora na mě shlíží, nevidí slzy,
snad lásku mou vrátí mi brzy.
Hvězdičky na nebi varovně blikají,
bolest lásky - tu ony neznají.
Měsíc - stříbrný noci vládce
zabránit snaží se další hádce.
Hádám se s vlastním vědomím,
lžu sama sobě, že o tebe nestojím.
Hvězdičky na nebi pomalu mizí,
svět se mi zdá nejednou cizí.
Měsíc - ten tu však zůstává,
jeho moci zůstávám oddaná.
Srdce se bolestí stále však svírá,
na obzoru pomalu svítá.
Hvězdičky na nebi - ty už šli spát,
moji bolest a mé přání nechtějí znát.
Měsíc - unavenou tváří na mě se dívá,
zvláštní písničku tichým hlasem zpívá.
Zpívá, že by pomohl rád,
co ale dělat má, když chceš být jen kamarád?

Nevím těžko říct,
možná je mi teď trošku líp,
když jsi daleko a já se nemusím bát
Ti pohlédnout do očí
a že řeknu nebo udělám něco špatně.
Jestli mi scházíš?
Nevím, těžko říct,
jen pohled Tvých očí do mých
mě zůstal hřát na duši,
teď, když jsi pryč v dálce.
Za chvíli vrátíš se,
možná se hodně věcí změní,
možná po Tobě přestanu toužit
a ukryju své city hluboko...
Možná, kdo ví...

Kdybys tu teď byl...

Už nikdy nebude to takové, co to bylo tenkrát.
Šeptali jsme si do oušek něžná slůvka lásky.
Co se to stalo s námi?
Kam vyprchala ta něha?
Kam?
To už zůstane v myšlenkách, našich malých něžných snech...

Jsi to nejcennější,co jsem měla.
Ztratila jsem tě a nevím , co se teď bude dít.
Chci Tě teď vedle sebe mít a tulit se k tobě...
To nejcennější, co jsem měla, jsem Ti chtěla dát a Ty?
Ty jsi to všechno hodil za hlavu a šel jsi tou svou.
Tvou lásku jsem si chtěla brát - příjmat jen tu lásku Tvou.
To nejcennější jsem ztratila - Tebe.
Teď už mám jen sama sebe.
Přišla jsem o nádherný dny,
teď už mi z toho zbyli jenom sny.
A TY BUDOU O NÁS!!!

Jak můžu na Tvé polibky zapomenout
když po nich tolik toužím
Jak vymazat z hlavy pohled Tvých očí
když právě pro ně se soužím
Proč existuje láska
když je také lásky žal
Proč jsi lásku sliboval a pak jenom mé srdce vzal
Jak zapomenout Tvou vůni
co ve mě vášně probouzí
Jak zapomenout Tvůj úsměv co mě tolik okouzlil
Nejdřív jsi byl tady a najednou jsi pryč
proč mám jenom dojem že od ráje ztratila jsem klíč
Chybí mi Tvá přítomnost co v dáli se mi ztratila
Chybí mi Tvá slova kterým jsem věřila
Byly to lži? Nevím snad...
možná si to myslel vážně a třeba sis chtěl jenom hrát
možná jsem netrpělivá jako dítě
třeba chceš jenom čas než řekneš lásko chci Tě
Třeba jsem pro Tebe jenom hračka co malý chlapeček si přál
Možná Ti jsem jenom k tomu aby sis pod mým trikem ruce hřál
Možná jenom jako já nevíš co chceš
možná všechny ty pěkné řeci byla jedna velká lež
Vážně nevím co si o tom myslet mám
proč nemám odvahu a na tohle všechno se Tě nezeptám
Počkám a třeba nás dva brzy láska spojí
Snad pak bez obav budu Ti moc dát lasku svoji

Nechci Tě už více znát
Nechci Tebe milovat
Z hlavy a ze života vymazat Tvou tvář
Proč jsem nepoznala dřív že jsi jenom hnusný lhář
Nevím už čemu věřit mám
Myslel sis že Ti celou svou duši i tělo dám
Na to ale zapomeň nejsem Tvoje kurvička
Nehodlám být pro Tebe jenom další hračička
Už mám Tvých lží a přetvářek dost
Od téhle chvíle jsi v mém životě nevítaný host
Do srdce sprostě ses mi vkrad
Do duše zasel jsi pro lásce hlad
Se sladkými slovy pod mou sukni dostat ses zkoušel
Teď vím že v Tvých slovech byl jen jed - tak snad abys šel
Říkám Ti vypadni víc už se nevracej
Tak rychle jak lásky přicházejí i rychle odcházej
Do srdce po světle zase tam přijde
Naproti do duše smutek ji vyjde
Další jizva na srdce přibude
V mém srdce pro Tebe místo už nebude
Díky Tobě přestávám věřit ve šťastnou lásku
Světem krás procházím - na očích pásku
Proč se mi život zase naruby obrátil
Proč si mi srdce zpátky už nevrátil

Jedna láska skončila ale i tak jde život dál
i když jsi o její návrat prosila
on už není tím kdo by o tebe stál
O lásku se musí bojovat a ne prosit
tak tedy bojovat ses snažila
i když jsi víru ve velkou lásku ztratila
honíš se za snem co někde v dáli ti utíká
jenom stále věřit lžím nic jiného nezbývá
Život jde dál i když tobě jako by se čas zastavil
připadáš si jako trpaslík co se mu do cesty obr postavil
Síla bojovat o lásku tě pomalu opouští
sama sebe se ptáš zda tě jen osud nezkouší
Naděj v srdci má již hrob svůj
má mysl ví že Ty už nikdy nebudeš můj

Proč stále chodím se strachem v patách
proč se bojím že Tě potkám
Bojím se že sen o naší lásce změní se v prach
proto se radši Tvých očí na nic neptám
Bojím se Tvých úsměvů a Tvých očí
co u srdce teď hřejou jinou
Proč neslyšíš že Tě prosím
proč se naše cesty na rozcestí museli minout
Mám strach že když Tě uvidím
všechny city se vrátí
proto se Ti radši vyhýbám
proč se zade den krátí
proč je zase noc co v lásce mě nemívá
Bojím se noci co posměšně mi vzpomínky vrací
která se všem mým snům vysmívá
S každou další minutou naději ztrácím
za zaavrenými oči vidím Tvou tvář co na mě se zase krásně usmívá
měsíc mě stříbrným svitem konejšivě pohladí
já se však stále bojím dál
Hvězdy ty se na nic neptají
však kdo by také o mé problémy stál
Mám strach že tohle nemůžu zvládnout
že tahle prohraná láska mě zabije
Proč zrovna Ty musíš mému srdci vládnout
když Tvoje srdce pro to mé dávno už nežije
V srdci mám strach co od všeho pěkného zrazuje
co brání mi zažít pěkné dny
Mám strach když vidím že Tvé srdce jinou slečnu miluje
mám strach že o lásce už mi zbyly jen sny

Děkuji nebesům že mi Tě poslali
ve Tvé pevné náruči všechny mé nesnáze přestaly
V mém životě od té chvíli své místo máš
smála jsem se když jsi říkal že mi celou svou duši dáš
Jsi snad anděl co na zem z nebe spad
Dřív jsi měl v srdci lásku teď ale je v něm chlad
A já se ptám proč? Co se s Tebou stalo?
Nechce se mi věřit že si Tvé srdce s tím mým jenom hrálo
Věřila jsem kdytž si říkal že máš mě rád
Lítala jsem v oblacích a pak přišel nevyhnutelný pád
Všechno bylo v pořádku tak co se tak najednou změnilo
Proč si mé srdce zradil když Ti tolik věřilo
Na lásku jsem potom sama zůstala
možná by mi bylo líp kdybych Tě nikdy neznala
Třeba ale máš mě aspoň trochu rád
možná už brzo řekneš že nechceš být jen kamarád
V hlavě mám plno otázek co na odpověď nedostanu
V téhle chvíli vím jistě že Tě jen tak milovat nepřetanu
Možná také vůbec nestojíš o mou lásku
třeba celou dobu šlo o hloupou sázku
Bez Tebe mi něco schází
Tvé pohledy mě na duši mrazí
Po Tvých polibcích a úsměvech se mi stýská
Nevím zda můžu věřit že na lepší časy se blýská
chtěla bych Tě teď mít vedle sebe
tak proč jenom mě z mé budoucnosti celé tělo zebe...

Myslela jsem,že to zvládnu...
Tak proč své srdce neovládnu?
Proč to tak moc bolí?
Je to jak rána posypaná solí!
Myslela jsem, že to zvládnu...
Tak proč své oči neovládnu?
Proč slzy mi po tvářích stékají?
Proč si ta krásná slůvka říkají?
Myslela jsem, že to zvládnu...
Tak proč myšlení své neovládnu?
Proč mám v hlavě jenom Tebe?
Proč Tvé srdce tolik zebe?

Teď vím že není moje vina
že už s Tebou žije jiná
jen prosím nic už neslibuj
když nemůžeš být celý můj