Najdete zde sms přáníčka ke svátku i k narozeninám.

Vlastně nejsi ani tak daleko jsi přímo v mém srdci.

Srdce mi buší - o lásce tuší

Keď ma Boh stvoril a zoslal na Zem z neba,vedel,že to bude láska,čo spojí mna a teba.A keď vdýchol život srdcu môjmu,začalo býť z lásky k tomu tvojmu!Cmuk,LŤ ANJELIK!

Milovanie v daždi,to nás oboch dráždi!
Kvapky tečú po tele jazykom ich zotrieme.
Sladko sa oddať krásnym hrám, úžasný pocit s toho mám, že to raz s tebou vyskúšam!!!!!!!!!!

Túžim ťa hľadieť a v objatí mať, túliť sa k tebe, srdiečko hriať.
Tak skús ma len za ruku vziať, nič krajšie si už nemôžem priať!CMUK?LŤ!

Vždy když o lásce přemýšlím,
jen jedna otázka mě napadne.
Ptám se, zda-li je láska pocit,
nebo jen pouhé slůvko záhadné?
I já jsem několikrát milovala,
nevím však jakým slovem říct to mám.
Ne, žádná láska slovem se říct nedá,
tu si musí zažít každý sám.
Ale teď mám novou věčnou lásku,
všechny dávné lásky jsou ty tam,
vím to, protože z té nové pravé lásky,
zcela jiný pocit, v srdci, mám.
Chci tvou lásku pro sebe jen mít,
nikomu ji nedat ani nepůjčit.
Celý život jen a jen s ní žít,
zemřít s ní i do nebe s ní jít!
Ty jsi má láska...

Když usínám, myslím na Tebe!
Když pláču, koukám do nebe!
Když mě objímáš, tělo se mi chvěje-
Tvými polibky mi srdce rozehřeje!
Když se směju, hladíš mě po vláskách.
Povídáme si spolu o andělích a o láskách.
Když mi chybíš a mám v srdci žal,
vzpomínám na to, cos mi povídal.
Když mě chceš potěšit, říkáš mi vyznání.
Slovíčka taková, co smutek vyhání.
Když mě jen tak škádlíš, Tvé oči se smějí.
Na rtech cítím Tvé polibky, co hřejí!
Kdybys nebyl, asi bych se zbláznila.
Někdy mi říkáš, že jsem Tvá víla spanilá.
Miluju Tě a je hodně způsobů, jak to říct.
Věř, že naší lásku, cítím stále víc.

Stoupám po úzkých schodech,
které tichounce praskají.
Plamínky svíčky, co nesu,
na zdi se strašidelně kmitají.
Z balkonu proudí horký vzduch,
s Tebou si připadám jak víla.
Můře šeptám : ,,Zticha buď!"
nechci aby Tě probudila.
Přilehnu k Tobě na postel
a dívám se Ti do tváře.
Otevřeš oči, jsi jako sen,
Jsme milenci bez oltáře.
Do ticha šeptáš
a já lehnu si k Tobě.
Hvězdy do pokoje svítí
a ozařují naše těla!
Jsem ráda, že tahle postel
není jenom moje.
Já vím, že mám to,
co jsem vždycky chtěla...
MÁM TEBE...

Umíš mě pohladit,
umíš se se mnou smát,
umíš mě opravdu úpřimně milovat.
Jen Ty víš jaká jsem,
to co mě tíží,
i přez to tu se mnou jsi,
ať mi nikdo neublíží.
Jsi moje světýlko,
jsi moje naděje,
jsi moje sluníčko,
co mě vždy zahřeje.
Vážím si Tvého já,
važím si Tebe,
když Tě mám daleko,
srdce mě zebe.
Chci Ti říct lásko má,
že Tě moc miluji,
za vše co pro mne děláš,
mockrát Ti děkuji.

Způsobil si, že slzy v očích se mi lesknou,
že krása okamžiku mnou prostoupila,
děláš každou minutu hezkou,
Tvá láska mne naplnila.
Jsi jako duha, když déšť se sluncem se mísí,
jsi polibek, co spící princeznu vzkřísí,
jsi slza, kterou teď v oku mám,
jen abych Tě neztratila, navždy už se pláče vzdám!

Ty a tvé vlasy zvoucí k pohlazení,
ty a tvé oči, nad které není,
ty a tvá ústa plná smíchu,
ty a mé tělo toužící po dotyku.
Ty a má hlava co z tebe se točí,
ty a otázka v mých hnědých očích,
ty a vystrašené srdce mé,
že moje dlaň nikdy nebude v té tvé.
Ty a můj sen, co den za dnem sílí,
já vím, že láska jednou dojde k cíli,
mé slzy už jsou dávno pryč,
jak k tvému srdci najdu klíč.
Tak odhazuji všechny stesky ven,
vždyť po každé noci zas příjde nový den.

Když slunce zajde za hory,
jsme spolu sami já a ty.
Večer krásný, lásky plno,
miluješ mne, řekneš ano.
V náručí tvé mě objímáš,
okolní svět nevnímáš.
Cítím na hrudi tvé mužné tělo,
to pravé co vím, zajímat by tě mělo.
Miluji tě už to vím,
ale nikomu to nepovím.
Chci být s tebou hodně dlouho,
umírám po tobě touhou.
Ty jsi jedinný koho miluji,
tvůj obličej si v hlavě maluji.
Ty jsi poklad který mám,
a už jiný nehledám.

Když zahledím se do Tvých očí,
pomyslím si, bdím či sním?
Jsou jako dvě studánky,
jako kapky rosy,
déšt když padá pomalu
a my chodíme bosi.
Tvá ústa znám tak detailně,
až tají se mi dech,
znám každý jejich kousek,
jsou hebká jako mech.
Když hladím Tvoji jemnou hruď,
jsem jako bez zábran,
naší lásce věrný buď,
vždť krásný osud je nám přán.
Tvé ruce jsou tak jemné,
cítím se v nich bezpečně.
Jsou zaslíbeny dívce jedné
- mě a děkuji Ti srdečně.

Tvé polibky chutnají po medovině,
koupat se budeme v šumivém víně.
Koupat se budeme v tom šumivém moku,
o lásce budu číst v jednom i druhém Tvém oku.
Jahůdka smočená v tom božském sektu,
slovíčka o lásce líbám Ti ze rtů.
O sladké jahůdky se s Tebou rozdělím,
že tě moc miluju, to už teď vím.
Polibky Tvé chutnají jak božský nektar,
že jsem Tě poznala je překrásný dar.
Už nikdy nechci slyšet o nějaké své vině,
já propadla Tobě i té medovině.

Tvé oči jsou tak hluboké,
že topím se vnich v noci široké,
má touha po tobe je tak dojemná,
a láska k tobě tak upřímná.
Nosík Tvůj je tak malinký,
krásný, rovný a jemňounký,
když se na něj zadivám,
v tu chvíli nic jinýho nevnímám.
Tvý rty jsou okrasou,
když Ti je políbím,
vlny vášně mnou otřesou.
Ouška tak jemňounká,
malinká citlivá a drobounká,
jsi hvězdou mého snu.

Je to nejspíš pouhý sen
a ty jsi pouze přelud jen.
Ty tvoje krásný modrý oči
z těch se mi hlava točí.
A tvé ruce něžné hrubé
po těch se mi stýskat bude.
Já tě celý život v srdci měla
a na nic jiného nemyslela.
A pak přišel ten velký den
kdy splnil se ten můj tajný sen.
Valentýn byl, tys tam stál
na mě ses dlouze podíval.
Já kolem tebe prošla tiše
a motýlky jsem měla v břiše.
V tom si mě za ruku vzal
a záhadně ses smál.
Hlas se ti třásl,
očividně ses bál.
A mé oči těkali sem a tam
a ty ses díval,zda jsi tu sám.
Naše oči si spolu hráli
a srdíčka se nahlas smály.
A pak se to stalo
ani nevím jak.
Naše rty se setkaly
už nevím,kam směřoval tvůj zrak.
Bylo to jako zahrada v létě,
jako nekonečná láska na tomto světě.
Bylo to jako jarní vánek,
jako začarovaný zámek.

Pojď se toulat hlubokými lesy,
nebát se, že se mnou nejsi.
Spolu jít, ruku v ruce mít,
vodu z křišťálové studánky pít.
Koukat se, jak hvězdy padají
dívat se, co jiní zkoumají.
A přitom malé přáníčko mít,
spolu o štěstí si snít.
Potom unaveni, ale spokojeni,
lehnout si do trávy.
Poslouchat jak ptáčci zpívají,
zapomenout na celý širý svět.
Na nic nemyslet,
oddat se kráse okamžiku.
Jen na přítomnost,
kapku na budoucnost,
ale hlavně na nás dva.

Mám ráda život,
když se na mě podíváš.
Mám ráda život,
když se přitom usmíváš.
Mám ráda život,
když si se mnou povídáš.
Mám ráda život,
když jiskřičky v očích máš.
Mám ráda život,
když mi něžnou pusu dáš.
Mám ráda život,
když sedíme vedle sebe.
Mám ráda život,
když pozorujeme hvězdy, padající z nebe.
Mám ráda život,
když mi hřeješ ruku, která zebe...
Teď už vím...
Nemám ráda život...
já miluji tebe.

Kdyby dopis mluvit moh,
který Tobě posílám,
ten by jistě pověděl Ti
jak na tebe vzpomínám.
Sama se sobě divím,
často se v duchu ptám,
co na Tobě vidím,
že TĚ TAK RÁDA MÁM!!!!

Děkuji Ti lásko, za tu krásnou básničku,
kdyby jsi byl u mne, dostal by si hubičku.
A za okamžik dala bych Ti sebe
a na křídlech vášně Ti ukázala nebe.
Na obláčku něhy chvíli bychom se vznášely,
starosti a smutky už nikdy by k nám nesměly.
Radostí a štěstím opít bych Tě směla,
jen radost Ti dělat, to bych vážně chtěla!