Najdete zde sms přáníčka ke svátku i k narozeninám.

Jsi jako motýl, jsi jako sen,
já toužím být s Tebou jen!
Ten pocit chci mít stále,
o tebe budu bojoval dále!
Snad jednou získám Tvoji lásku,
všech lidských srdcí krásku.
Dívat se Ti stále do očí,
jako na cestu musí kočí.
Držet Tě ve svém náručí,
a slyšet jak vítr skučí.
Možná jednou splynou naše duše,
pak uslyšíš střelu z Amorovy kuše!

Ráno, když přivítá mě nový den,
co přeruší můj krásný sen.
Já posadím se na posteli,
a ptám se sama sebe zdali,
když usměju se na nebe,
pochopíš, že je to pro tebe.
Když zahalím se do sluneční záře,
pochopíš, že dotýkám se tvé tváře,
když sbírám ranní vláhu, rosu,
pochopíš, že líbám tvou špičku nosu.
Když tančím mezi květinami,
pochopíš, že chci mít tvoú ruku ve své dlani,
když motýlům křídla maluji zlatě,
pochopíš, že miluji tě...

Vzpomínám stále na tvé oči,
které se na mě mile usmívali,
A zdá se mi že se mě ptají,
když spočinou na očích mých.
Vzpomínám stále na tvé ruce,
které mě něžně objímali,
a zdá se mi, že se mě ptají,
když spočinou na rukou mých.
Vzpomínám stále na tvá ústa,
která mě sladce líbavali,
a zdá se mi, že se mě ptají,
když spočinou na ústech mých.
Až se mě zeptá tvoje srdce, na co se oči, ruce, ústa ptali
vím, že se mi dech zatají a odpovím ti: LÁSKO MOJE.

Chtěl bych vedle Tebe spát.
Chtěl bych ráno s Tebou vstát.
Snad to není přání neskromné.
Chtěl bych Tě každý den vídat.
Chtěl bych s Tebou občas snídat.
Snad to není přání neskromné.
Chtěl bych dálku mezi námi zkrátit.
Chtěl bych se vždy k Tobě vrátit.
Snad to není přání neskromné.
Chtěl bych mít spoustu přání.
Chtěl bych, aby jsi byla mojí paní.
Snad to není přání neskromné.
Chtěl bych aby jsi byla stále mladá.
Chtěl bych, co nijak se popsat nedá.
Snad to není přání neskromné.
Chtěl bych všechno na světě.
Chtěl bych to jenom Tobě dát.
Snad to není přání neskromné.

Když večer sám usínám, dívám se na nebe,
Když se vzhůru podívám, vidím tam Tebe.
Srdci svému naslouchám, slyším jeho tlukot,
Své srdce tak poslouchám, mám k tomu důvod.
Když ráno vstávám, z krásného snu,
Když se probouzím do dlouhého dnu.
Srdci naslouchám, cítím jeho zář,
Své srdce poslouchám, vidím tam Tvou tvář.
Miluji Tě...

Poprvé, když spatřila jsem Tebe,
mylela jsem, že dotýkám se nebe.
Už se mi o Tobě i zdálo,
ale pořád je to příliš málo.
Mám u sebe hromadu Tvých fotek,
nenahradí však Tvůj dotek.
Moc krásně mi s Tebou je,
proč je to jen naděje?
Chci Tě líbat víc a víc,
Ty však o to asi nestojíš...

Chci se bránit,
však nenacházím sílu.
Chci se modlit,
však postrádám i víru.
Chci se ptát, však nemám otázku.
Chci odpovědět, odpovědět na lásku.
Chci se vzdát,
však nemám vlastně komu,
chci se chytnout,
však nemám ruku k tomu.
Je to láska jako trám,
chci na břeh, však postrádám záchranný prám.
Chci se dotknout, však nemám naději.
Chci se vyhnout, však střetnu se s ním raději.
Chci mít ta správná slova,
však napadá mně jediné,
navždy si budu pamatovat,
Tvé jméno smyslné.
MILUJI TĚ...

Chtěla bych tě opět políbit,
a díky tomu šťastná být.
Chtěla bych se tě dotýkat konečky prstů,
a pak přejít pár hezkých mostů.
Těch mostů, co vedou do říše touhy,
do říše, kde stačí polibek pouhý.
Snad polibek, dotek i milé slůvko postačí,
a záhy se s nami svět zatočí.
Společně prožijem tu rozkoš a slast,
snad je to zázrak, snad léčivá mast.
Když vyléčí bolest a zahřeje nás,
a pak si řeknem jen, kdy prožijem to zas?
Já poprvé chtěla bych to prožít s tebou,
a uspokojit tak touhu svou.
Touhu po tobě, dotecích tvých a polibcích,
které chci cítit na těle i na rtech svých.
Snad dokáži tyto řádky vyjádřit,
jaká je má touha a přání tě blízko mít.

Večer se snesl na tenhle kraj,
já bloudím noční temnotou,
hvězdy jenž září znají ten taj,
leč prozradit jej nemohou.
Vysílám k nim své touhy, svá přání,
však náruč prázdná tuláka neochrání.
Myšlenky jako zběsilé,
přináší touhu, lásku, smutek,
vstup do mých snů má lásko jen,
a naplň je dřív, než ten sen utek.
Sen vyvolává romanci, je to pravda i není,
však ten, kdo mě ve snech provází se dočká pochopení.
Láska je jako květina, když nezaléváš tak vadne.
Nešetři proto polibky, i bez nich láska strádá,
vždyť pohlazení,něžný cit, má každá žena ráda.
Odemkla jsi mi svoje srdce,
klíčem, jenž u pasu mi visí
a odevzdala mně svoje tělo jako kdysi.
Ty chvíle, které nastaly, jsou navždy vryty do mého srdce,
vzpomínek a vědomí, což ani čas už nezmění .... miluji Tě.

Každý den a každou noc,
já si přeju strašně moc,
prožít víc než jen přátelství
a neplout jenom v iluzích.
Tvrdé bitvy prohrávám,
ale já se nevzdávám.
Čekám tady na tebe,
co jsem já bez tebe?
Já jsem ten, co chce víc
a nechce plout v iluzích.
A proto hledám lásku svou,
s kterou můžu zestárnout.
Já chci tě hladit po vlasech
a nevidět tě jen v mých snech.
Chci tě cítit na blízku
a plout s tebou na lístku.
Chci tě líbat na líce
a držet tě za ruce.
Já chci ti dát svou lásku,
tak vsaď na tu sázku,
vždyť hlavní cenou sem já-á,
vždyť hlavní cenou sem já-á-á.
Každý den a každou noc,
já si přeju strašně moc,
prožít víc než jen přátelství
a neplout jenom v iluzích.
Tvrdé bitvy prohrávám,
ale já se nevzdávám.
Čekám tady ně tebe,
až mě vezmeš do nebe.

Láska je křechká jako peříčko,
jen pro tebe buší moje srdíčko.
Dám ti to najevo vždyť výš,
co mi na to odpovíš?
Ještě jednou řeknu tě tohle:
Jen pro tebe mi buší moje srdíčko,
jsi pro mě jako zářící sluníčko,
jsi pro mě jako svit měsíce,
jsem pro tebe jako náká opice.
Naposledy ti vyznávám mojí lásku,
Jen zajed rukou do mích vlásků.

Jsi má něžná jistota,
pro kterou ráno vstávám,
jsi má hříšná myšlenka,
se kterou si v duchu hrávám.
Jsi jako hudba,
kterou si v duchu broukám,
vidím Tě ve všem,
na co s radostí se koukám.
Už jsi pro mě droga,
každý den Tě musím mít,
potřebuji Tvoji touhu,něhu,
abych mohla šťastná být!

I hvězdy na nebi,
i měsíc třpytivý,
vidí jak lásko má,
jsi pro mě jediný.
Jediná cestička,
po které toužím jít.
Jediná studánka,
ze které můžu pít.
Schovat se u tebe,
schoulit se v náručí,
cítím se maličká,
ale i v bezpečí.
Tak zůstat napořád,
proplést se v jedno,
není sen mámivý,
je pro mě všechno.

Jsi krásné ráno plné slunce,
jsi rozžhatá svíčka,
která voní sladce.
Jsi krásný sen,
co se mi zdává,
jsi kvítek,
co ve větru mi mává.
Jsi moje zlaté sluníčko,
jsi šíp,
co probodl mi srdíčko.
Jsi zima plná sněhu,
jsi ten,
co ve mě probouzí něhu.
Jsi tropický ostrov,
který leží v moři,
jsi hvězda,
která v noci jasně hoří.
Jsi to Ty a já po Tobě toužím.

Jsi jako slunce, co teplem hřeje
a svými paprsky hladíš mou tvář.
Jsi jako vítr, co bloumá světem
a svým dechem mě objímáš.
Jsi jako voda bez ní nelze žít,
líbáš mě pokaždé, když piju tě z dlaně.
Jsi jako oheň, co má silný žár
a díky němuž mé srdce vzplane.
Jsi můj pláč a jsi můj smích.
Jsi moje láska a jsi můj hřích.
Jsi moje štastná hvězda, mé modré z nebe.
Jsi moje všechno já miluji jen Tebe.

Miluju tě čím dál víc,
hodinu od hodiny je to silnější,
bez tebe už nebudu nic,
už nemůžu být šťastnější.
Milovala bych tě,
i kdybys byl němý,
milovala bych tě,
vždyť láska se na světě cení.
Mohl bys být slepý,
potichu mě poznávat,
klást jeden nesmělý dotyk za nesmělým,
prosím, chtěj mě poznávat.
Můžeš být cokoliv,
ale vždy budeš můj,
můžeš být kdokoliv,
tak prosím, chvíli stůj.
Nejsi slepý,
tak otevři své krásné oči,
nejsi němý,
tak řekni, že pro mě se tvůj svět točí.
Hodiny počítám,
kdy se tohle všechno stane,
už i minuty počítám,
kdy má ruka do té tvé zase spadne.
Miluju tě
Věř mi to,
v tomhle já neumím lhát,
řeknu ti jen jedno,
lásku já neumím předstírat.

Laska coto slovo znamena to nikdo nevi presne laska je neco cosi zaslouzi uplne kazdy ale tebe si zaslouzim jen ja lasko mam ta mocinky rada lasko chci ti rikat kazky den kazdou noc proste porad tirikat miluju te z celeho srdce jate potrebuju jako nikdy nikoho uz raci zivota sveho se vzdam ale tebe ne

hvězdy svítí, chci být milovanou osobou, ve své moci tě míti. Chci ti skládat básně z lásky, milovat tě a odpovídat na otázky, které tě tíží ve tvém nitru a oznamovat jitru, jak moc tě ráda mám a když se na tebe podívám. Cítím jak chřadnu a do náruče ti padnu. Chci abys byl šťastný, tak jako jsem já, tak žij se mnou sen krásný, když tě ráda mám.

Když večer v lůžko ulehám,
jenom Tebe v mysli mám
moje srdce nechce spát
chtělo by se s tebou smát,
v Tvá něžná očka pohledět
a najít v nich ten tajný svět,
ten svět kde láska kvete jen
kde splní se snad každý sen,
tam unesl bych Tě ve spánku
na louku plnou heřmánku,
do ouška bych Ti pak šeptal tiše
ta dvě slůvka co mám v skrytu duše,
ta dvě slůvka co se nahlas bojím říct,
že MILUJU TĚ čím dál víc.

Rty Tvé mě něžně probudí
řeknou víc než slova,
dech mé tváře pohladí,
ty usměješ se znova.
Slunce vlasy prozáří,
ramena mi hladíš,
ležím na tvém polštáři,
Ty ranní kávu sladíš.
V očích září hvězdičky,
na rtech úsměv hraje,
ruce jak dvě bludičky,
tělo mé hned taje.