Srdce.estranky.cz | Propagujte i svojí stránku
SMS Rozchod
Je snadné milovat někoho, koho si jenom spatřil. Je však těžké zapomenout na někoho, koho jsi jednou milovál.
Komentáře
Přehled komentářů
Díky za to cos mi dal,
život sice půjde dál
jen mohl bys říct Blaňule,
zůstaneme přátelé.
Nevím proč to nedokážeš
snad svým slovům špatně kážeš
možná cítíš to co říkáš
proč se tedy lásky zříkáš
možná že to nemám znát
možná že mě máš tak rád
Tak je to u konce no a co dál...
(Blanka, 9. 10. 2007 7:58)
Tak je to u konce no a co dál
stejně jak když po koncertě utichne sál
Nic zpátky už se nevrátí
a že se to časem v lepší obrátí?
Ne já už tomu nedokážu věřit
nemůžu se v boji s osudem měřit
Proč všichni chtějí abych se smála
Proč všichni chtějí abych si na veselou hrála
Vzpomínky u srdce jak jehly bodají
cesty života jdou a na nic se neptají
A tak na rozcestí každý svou vlastní cestou šel
možná i při tom smutek v očích měl
Nesmím se ohlížet a nesmím vzpomínat
svou vlastní cestou teď už každý zvlášť musíme pospíchat
Zapomenu a Ty zemřeš snad...
(Jindřich, 8. 10. 2007 14:38)
Zapomenu a Ty zemřeš snad
zemřeš v mém srdci napořád
Smutek se z duše vytratí
nic zpátky už se nevrátí
V potůčkách z tváře...
(Jindřich, 8. 10. 2007 9:56)
V potůčkách z tváře stejkaj mi slzy,
ty ani netušíš jak mě to mrzí.
Tak hezky to začalo a bylo nám krásně,
mně teď zbejvá jen skládat básně.
Proč si mě nechal?
Jsem teď tak sama...
Po nocích nespim,
byla to rána!
I za tak krátkou dobu byl si pro mně všim,
když zavřu oči vždy tvůj hlas slyšim..
Vidim tvý úžasný kukadla a vlasy,
byl si pro mně tak trochu symbolem krásy.
Nenahraditelnej úsměv a rty co uměj líbat něžně,
to co se mnou neděláš běžně...
To že si to myslel vážně vim,
a ty vzpomínky už nikdy neztratim..
Něco bejt ale špatně muselo,
a žes to neřešil jinak mě dost bolelo.
I teď mě píchá u srdce když píšu tyhle řádky,
ale některý vztahy jsou už holt vratký..
Zapomenout se strašně snažim,
ale tim jak na tebe myslim si nůž do zad vrážim!!
Teď nezměnim nic na tom že tě miluju moc...
a tak se jdu chystat na další probdělou noc...
Chtěl bych se Ti se vším svěřit...
(Jindřich, 8. 10. 2007 9:51)
Chtěl bych se Ti se vším svěřit,
ale vím, že už je to nemožné.
Chtěl bych však i nadále věřit,
že už se to nikdy nestane.
srdce mi říká, že si s Tebou hodně rozumím,
což je pravda odvěká.
Rozum a mozek ale a to vím,
říká: s Tebou již nikdy lásko má velká.
Promiň, miluji Tě stále,
i když Ty již jiného máš,
přišel jsem na tohle nenadále,
nikdy již ničemu neřeknem náš.
Kol mě je nebe a hvězdy planou...
(Jindřich, 8. 10. 2007 9:47)
Kol mě je nebe a hvězdy planou
řekla jsi zbohem,snad nashledanou
v hlavě mi vázne to slůvko snad, snad se mi vrátíš
já tě mám vážně rád
Sám na mořském pobřeží...
(Jindřich, 8. 10. 2007 9:39)
Sám na mořském pobřeží
Zrníčka písku pro tebe sbírám
Spočítej je
Ted já popelka,počítám
Korálky příběhů a okamžiky
Co zmizely s ranním probuzením
Ruka tvá nevede mne k cíli
Plamínek skomírá
A slzy na krajíčku
spočítej mne
Tři tečky a pak nic?
Ve vánku ztrácíš se mi
Pořád si myslím,že je to sen...
(Blanka, 8. 10. 2007 9:37)Pořád si myslím,že je to sen.Všechno mi Tě připomíná a pak slzy samy tečou...kde jsou Tvé slova,které tak hřály...Tvé vyznání,že nechceš žít beze mě?Rozplynuly se a já teskním.Chybí mi všechno,co bylo tak krásné a byl jsi první,který mě dokázal udělat opravdu šťastnou.Plakala jsem štěstím,když jsi napsal:"už jsem Ti dneska řekl,jak strašně moc Tě miluji?"...zase pláču...ale už to nejsou slzy štěstí,ale neskutečné bolesti,která mě ubíjí.Potřebuji Tě cítit,postrádám Tvé doteky a mnohem víc,co jsem Ti možná za ty dlouhé měsíce ani nestačila říct.Nejsou to fráze,opravdu trpím a ta prázdota ve mě volá k Tobě...vrať mi úsměv na tvář a světlo do mých očí.Buď zase tím,pro koho chci žít...Zachraň naši lásku,které si tak věřil.Ještě je čas...
Má smysl žít...
(Blanka, 8. 10. 2007 9:36)
Má smysl žít?
má smysl tu být?
proč jenom nepřežívat
života užívat
když láska být nemusí
trápení uhasí
jen čas
který má každý z nás
z toho vyplývá
že štěstí, smůla se prolíná
tak jak čas plyne
vždyť každý z nás zhyne
i to patří k životu
jak zažít samotu
nádheru krásu
či čistou lásku
co všechno přebije
ona však také uhyne
a s ní kus duše
každý z nás netuše
že se to stalo
však o lásce víme málo
asi tolik jako o životě
víme jen že něco zabije tě
známe vždy jen konec a začátek
věci mezi tím nemají pořádek
neplatí tu žádné zákony
však plýtváme stále citem na ženy
citem, který málo kdy se vrací
ač naše duše o to prosí
co bylo už není
nic to nezmění
každý z nás to zažije
a pak se s tím popere
jedno je jisté,nikdy nevyhraje
sám proti sobě však dál bojuje
až do samotného konce
nebo mílím se,nebo dokonce?
jen nesmysly píši
jak když blázen smýšlí
jesli to ještě stojí zato
to jednoduše proto
že se zbláznil
jak někoho,něco ztratil
ale i to odpluje s časem
i on nebude bláznem
snad ještě než dříve nežli umře
snad jeho srdce žalem selže
Proč si člověk uvědomí...
(Blanka, 8. 10. 2007 9:35)
Proč si člověk uvědomí co vlastně měl
až když vše ztratil, co je to za úděl.
Chtěla jsem vždy lásku, chtěla jsem jen tebe
a teď tu sedim sama a lituju sama sebe.
Jsi už daleko, myšlenky tvoje jinde jsou,
a já se trápím bez tebe, mojí samotou.
Miluji tě to ti přece víš,
ty jediný mi vlastně rozumíš.
Jenže milovat někdy nestačí,
ty vybral sis život jinačí.
Život beze mě, tak ti je nejspíš líp
se mnou to vše byl jen velký omyl.
My spolu nikdy nebudem...
(Jindřich, 8. 10. 2007 9:04)
My spolu nikdy nebudem,
nesmíme svojí lásce žít,
není nám dáno osudem
společnou cestou jít.
Jaké to je držet tě za ruku...
(Jindřich, 8. 10. 2007 8:32)
Jaké to je držet tě za ruku?
Jaké to je slyšet lásko já Tě miluju?
Proč s Tebou nemůžu být?
vidět s tebou ranní svit,
Odpověz mi na otázky,
já nechci žít bez tvé lásky.
Zaklínám naši lásku...
(Jindřich, 6. 10. 2007 9:07)Zaklínám naši lásku.Zaklínám ji do tisíců něžných diamantů na temné obloze.Zaklínám ji do deště,ať uhasí oheň v mém srdci.Zaklínám ji do třpitivého sněhu.Snad zmrazí mé city stejně jako ty tvé.Zaklínám naši lásku.Ať se promění ve vítr a vezme si sebou všechny svoje vzpomínky.Ať se promění v mlhu.Snad zakryje hřejivé sluneční paprsky a snimi i teplo tvých dlaní.Zaklínám naši lásku do bílého písku.Ať ho mořská pěna smyje i s mou bolestí.Ať smyje i slzy z mých očí.protože já už nemám sílu.To já jsem zakletá.A jen ty víš,čí zrádné oči mě zaklely...
Dneska neusnu a nebudu spáti...
(Jindřich, 5. 10. 2007 18:57)
Dneska neusnu a nebudu spáti,
slzy si neutru a nebudu se smáti,
já te mela ráda-
a ty jsi to nepoznal,
vzdyt já Te milovala-
tak proc jsi to udelal?
Odesel jsi za jinou-
a me tady nechal tak-
samotnou a zklamanou...
Řekni mi pravdu do očí...
(Blanka, 5. 10. 2007 17:35)
Řekni mi pravdu do očí
jen pravdu, žádnou lež
snad se mi hlava zatočí
příjmu ji, to mi věř.
Přikaž mi-odcházím
láska je pryč a já jdu dál
mlčím, slova nenachazím
jen přeju si abys lhal..
Tak je to u konce no a co dál...
(Jindřich, 5. 10. 2007 17:32)
Tak je to u konce no a co dál
stejně jak když po koncertě utichne sál
Nic zpátky už se nevrátí
a že se to časem v lepší obrátí?
Ne já už tomu nedokážu věřit
nemůžu se v boji s osudem měřit
Proč všichni chtějí abych se smála
Proč všichni chtějí abych si na veselou hrála
Vzpomínky u srdce jak jehly bodají
cesty života jdou a na nic se neptají
A tak na rozcestí každý svou vlastní cestou šel
možná i při tom smutek v očích měl
Nesmím se ohlížet a nesmím vzpomínat
svou vlastní cestou teď už každý zvlášť musíme pospíchat
Zapomenu a Ty zemřeš snad...
(Blanka, 5. 10. 2007 17:28)
Zapomenu a Ty zemřeš snad
zemřeš v mém srdci napořád
Smutek z duše se vytratí
nic zpátky už se nevrátí
Nenávist a láska v srdci...
(Jindřich, 5. 10. 2007 17:27)
Nenávist a láska v srdci se míchají
slzy tečou po tvářích - svůj smutek netají
Nechápu změnu ve Tvém chování
Tvé oči hrůzu mi nahání
Už nechci nic zpátky jen Tebe chtěla bych vymazat ze svého života
toho času s Tebou budu pořád litovat
Porucha v hlavě porucha v srdci...
(Blanka, 5. 10. 2007 16:19)
Porucha v hlavě porucha v srdci
Cestou stínu jdu za Tebou kde čekají vlci
Nemám strach nic než Tebe nevnímám
Na chvíle s Tebou pomalu zapomínám
Ztrácím své tělo a ztrácím svou mysl
Tvé city ke mně mi dávají už smysl
Stíny po mě natahují ruce
To je můj trest za to že dala jsem Ti srdce
Na cestě za Tebou na cestě do pekla
Stínem jsem se stala a duše má utekla
Ztratila jsem duši srdce i svobodu
Proklela jsem sama sebe - bez Tebe žít nemohu...
V slzách láska umírá...
(Blanka, 5. 10. 2007 16:17)
V slzách láska umírá
a srdce slaná voda umývá
Slzami z duše spláchneš stesk
slzami vrátíš životu lesk
Slzami spláchneš jeho jméno ze srdce
slzami spláchneš chuť jeho polibků co chutnají trpce
Díky slzám vrátí se Ti k životu chuť
tak plač a pak veselá buď...
Díky za to cos mi dal...
(Blanka, 9. 10. 2007 8:17)